Dominik Kobeda

Klauzurní práce



MÝTY
1. ročník BcA.

Za vznikem stály typické předsudky jak si lidé z Ústí nad Labem představují Moravu a jak Moraváci si představují Ústí. Tyto mýty jsem vložil do plakátů a vyvěsil ve svém městě Prostějově na Moravě, kde jsou vyvěšeny předsudky co mají tamní lidé o Ústí a v Ústí visí řeči o Moravě.

 

 
 
 
Je tohle  BIO?
1. ročník BcA.
Ve své práci jsem se zabýval stále větším trendem být BIO člověkem. 
Podporovat eko zemědělství a další věci spojené s ekologií. Ale zamýšlel se někdy někdo na tím, co všechno tohle “BIO” obnáší? 
 
Například u takových banánů. Kdy si koupíme BIO banány, ale to že při přepravě velké nákladní lodě spálí nehorázné množství nafty už nikoho nezajímá. 
A to, že se BIO banány balí to igelitu a vzniká tak další odpad a kolikrát vypadají daleko méně chutně než normální. 
 
Chtěl jsem jen ukázat, že mezi značkami není žádný rozdíl a jestli je banán BIO či ne je vlastně jedno protože oba produkty velmi zatěžují životní prostředí. 
A jak by vám chutnal banán nasáklý benzínem?
 
Na jeden banán se spotřebuje přibližně 103 litrů vody a 0,2 litrů nafty při dopravě.

 

 
 
 
Už to začíná
2. ročník BcA.
Ve své práci jsem se zaměřoval hranicí začátku filmu. Pro mě jako diváka v kině představují úvodní znělky filmových společností jako nekonečná smyčka která se pořád opakuje a diváka ne a ne pustit k ději. Filmy, které se v díle objevují jsou top 10 filmů podle celosvětových tržeb za rok 2018. Snažil jsem se podtrhnout nekončící znělky ve smyčkách, které jsou doplněny víceméně nestranou hudbou a video se jeví jako nekončící had “nudných” upoutávek.
 
 
 
ADD moderní doby
2. ročník BcA.
Ve této klauzurní práci jsem se zabýval tématem sociálních sítí a poruchou pozornosti, která je s tím spojená. Nacházíme se v situaci, kdy jsme neustále připojeni a jakákoliv zpráva nebo status na sociálních sitích nás nutí na ně okmažitě reagovat. Možná než nás nenutí, ale chceme na ně reagovat a to nás občas vytrhává z reálného světa a uníká nám kontext věcí, které se zrovna odehrávají zatímco jsme „pryč“. A to je mi velmi nepříjemné, když se s někým bavím a najednou mu pípne zpráva, tak úplně vypne a nevnímá vůbec svět okolo a uzavře se do toho „svého“ virtuálního světa. Má klauzura je právě cílená na to, aby si dívák uvědomil, jak je otravné, když posloucháte něčí rozhovor, nebo jste jeho součástí a tím, že vám přijde zpráva, tak přerušíte pozornost na rozhovor a začnete raději odepisovat na zprávu, která vám přišla a už nevíte co se odehrává okolo vás.
 
 
 
Sám
3. ročník BcA.

Jedná se o záznam performance, ve které se zavřu na 3 hodiny do místnosti. K dispozici mám jen stůl, blok a tužku. Veškerá činnost je ponechaná náhodě.

 
 
 
Vlastní limity
3. ročník BcA.

Delší dobu se potýkám ve své tvorbě s velkou nerozhodností, jak jednotlivá témata chápat a pracovat s nimi, to bylo i tématem tohoto díla „nemožnost dosáhnout cíle“. Vždy si nejsem jistý jestli je dílo dotažené dokonce nebo je na půli cesty. Tuto situaci mi dost komplikuje moje uvažování, kdy mám vždycky tolik nápadů, ale nikdy nevím, jak je správně uchopit. Dílo je reflexí mého myšlení, jedná se o 8 kanálovou instalaci, ve které předčítám knihu Johna Cage – Silence. Jedná se o mapování mého myšlení, ve kterém je kniha pouze ilustrací mých vjemů.